… si môže robiť slobodne čo chce. Aj sprostosti!
S internetem a zrychlováním a propojováním a tím vším pokrokem se svět mění v jistém ohledu z prodejen na půjčovny. Nebudeme si knihy kupovat, budeme si je chodit půjčovat do knihoven. Budeme tleskat pokroku, že nemusíme vláčet na dovolenou těžké kufry s čtivem, ale kdekoli si vybereme jakoukoli, na kterou máme chuť. A bude vždy přesně taková, jakou ji chtěl ten den ráno autor, vydavatel nebo okresní tajemník mít. Bude to levnější, dostupnější, kvalitnější – a taky snáze kontrolovatelné a ovladatelné.
Je to každého z nás voľba. Byť vo vleku udalostí a nerozhodovať. Rovnako ako nechať si svoje rozhodovanie a rozhodovať sa zle. S posúdením, či je to dobre alebo zle, to máme, my katolíci, jednoduché. Nesúdime. Teda, aspoň sa o to limitne snažíme.
Hm, možno je načase pridať do základnej listiny práv a slobôd právo na omyl a právo na hlúposť.
Svedomie a slobodná vôľa. Dva atribúty človečenstva v nás. Som oldskůlista a teším sa z toho, ako z mimopriestoru pozorujem vývoj.
Čítajte aj môj článok z pred piatich rokov: Zábudlivosť ako prejav slobodnej vôle človeka
