Pri čítaní jedného článku som narazil na pojem heroická medicína a trochu som si chcel urobiť pojmové jasno. Okrem iných som narazil na jednu diplomovku. A ako je dobrým zvykom 60-80% textu diplomoviek tvorí teoretický úvod, rešerš doterajších poznatkov, prehľad pojmov. Preto mám diplomovky  ako zdroj faktov v obľube.

Dystanázii můžeme charakterizovat jako bezbřehý terapeutický heroismus. S eutanázií se podobají v tom, že ani jedna z nich nerespektuje přirozený konec života člověka. Eutanázie se snaží život předčasně ukončit, dystanázie naopak umírajícímu brání ze života odejít v době, kdy jeho čas již nazrál a životně důležité orgány dosloužily (Witzanyová, 2001). V pozadí takového přístupu může být např. nepřijetí skutečnosti smrti či limitů současné medicíny.

…

Od eutanázie je však zapotřebí odlišit rozhodnutí, kterým se odmítá tzv. „vehementní terapie“, totiž takové léčebné postupy, které již neodpovídají stavu nemocného, protože nejsou úměrné dosažitelným výsledkům, nebo jsou dokonce zátěží pro nemocného i jeho rodinu.
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně (html verzia z PDF dokumentu)

Nechcem sa dnes nad tým zamýšľať, len som pri surfovaní narazil na zaujímavý text a nerád by som ho niekam zapotrošil. Možno niekedy nabudúce. Ale ak sa chcete niečo opýtať, komentáre sú vám k dispozícii.