Ale musel by to tam autor napísať. Namiesto jasnej myšlienky je to len zmes slov, v ktorých len tušíte, že by sa za tým nejaká myšlienka mohla skrývať.
Problém je v tom malé revoluci, kterou RSS sama nastartovala, ve věku informační hojnosti, kterou první feedy přinášely, se základní hodnota přesunula z inspirace (značkami) na inspirované – na lidi, kteří za těmito nápady stojí. A právě tady s přehledem vítězí ona výše zmíněná trojka Twitter, Facebook a FriendFeed, který je agreguje. Nevím jak u vás, pro mne je to v 70 % případů právě Twitter a ne RSS (zbytek tvoří archaické navštěvování samotného webu), kdo mne upozorňuje na nové zajímavé podněty a kdo se stará, aby mi neunikl žádný zajímavý aktuální obsah. Facebook, a ne RSS, je sociálním Rolodexem pro události a agregaci lidí, kteří stojí za feedy. A v neposlední řadě je zde ještě FriendFeed, který se pro změnu mimo jiné zmocnil komentosféry.
Čosi tam niekde v pozadí je, ale chce to ešte poriadne dolovať.
Takže napríklad: Pridať si medzi f-priateľov nejakého farmaceuta, ktorý by ma upozorňoval na novinky v odbore je neporovnateľne ťažšie ako sledovať 5 rss kanálov svetových farmakologických serverov.
