Marek Prokop – priekopník v rozdávaní fotografií

Mali sme s Marekom Prokopom takú malú diskusiu o najnovšom počine Google zobrazovať na svojich stránkach fotografie v plnej veľkosti bez zakúpenia licencie.

Martine Pilníku, slovo „krást“ tuhle diskusi trochu zamlžuje. Technicky vzato Google ty obrázky zobrazuje. Rozdíl pak vidím v tom, že nyní je zobrazuje na *svém* veřejném webu, kdežto podle mého návrhu by je zobrazoval v uživatelově *privátní* webové aplikaci. Ale chápu, že lidé zatím webové aplikace od veřejného webu moc nerozlišují, takže si to můžete představit třeba jako kdyby tuto funkci zabudoval do Chromu. To je již jednoznačně privátní uživatelská aplikace, takže by to bylo zcela OK, právně i eticky. Analogií se pak nicméně dostanete i zpět k mému původnímu návrhu.

Zdroj:  (1) Hezká ukázka toho,…. (Facebook)

Potom, z odstupom v čase, nasledovalo ešte jedno vyjadrenie:

Ha ha, už se vztekají i čeští vydavatelé, kteří sami kradou autorská díla o sto šest. Na začátku jsem byl trochu nerozhodný, ale teď začínám Googlu v tomto sporu fandit.

Zdroj:  (1) Ha ha, už se…. (Facebook)

A tak, po vzore dávnejšie vykonaného rukolapného príkladu, chcem upozorniť, že fotografie Mareka Prokopa pod licenciou All Rights Reserved na fotoúložisku Flickr.com sú, zdá sa podľa vyjadrení autora, plne k dispozícii pre vaše komerčné použitie na vašich webových stránkach.

Pre tieto naplnenia rečí autorskoprávnych srandistov mám tak trochu už tradičné pochopenie. Onehdá srandoval Zandl, keď dal dohromady Blábol o autorských právach

Čo mi pripomína, že jeho najnovšiu knihu by bolo načím vystaviť v plnom znení. Napíšte si svojho Zandla asi stále platí. Možno by sa mohol niekto pozrieť na jeho dokumentáciu k meraču elektriny, či čo to teraz vlastne tvorí.

Možno by si aj Marek Prokop prial, keby jeho dokumenty zahrnujúce kompletnú korešpondenciu s klientmi, vrátane zmlúv a pokynov k optimalizácii ich marketingu boli vo full verzii dostupné z mojej URL. Samozrejme vo walled garden a za poplatok pre mňa. To by bolo presne podľa jeho predstáv.

Veď by išlo o vašu webovú aplikáciu a:  „To je již jednoznačně privátní uživatelská aplikace, takže by to bylo zcela OK, právně i eticky.“, ako som bol býval spomenul. Alebo som to nebol ja, ale bolo to nejaký pobuda s iniciálami MP?

Pod čiarou: Kúzlo nechceného – ak by ste ma dnes videli, súperím s Marekom Prokopom nie len v zhode iniciálok, ale aj veľkosťou brady. No dobre, tak moja je sivá a krajšia. No dobre, tak len sivá 😉

Blábol o autorských právach – prekvapivé rozuzlenie

A tým rozuzlením je problém známy pod krycím označením Naozaj ste napísali čo si myslíte, že ste napísali?

V prvom článku neznámeho autora som sa dočítal:

„V každém případě je třeba říct si na rovinu: autorská práva nejsou žádná vyšší, přirozená práva a jejich samotná existence v dnešní podobě je nesmyslná. Jsou právní úpravou funkční v době tápání před sto lety, rozhodně nikoliv dnes. Jsou reliktem systému, jehož životnost se chýlí ke konci.

Udělejme něco pro svět. Zapomeňme na ně.“

Po prečítaná týchto slov som získal pocit, že práve jasne naznačil, ako sa podľa neho má autorská ochrana zmeniť. Zabudnúť, zrušiť, zlikvidovať autorské práva a ochranu duševného vlastníctva ako takú. Keď som k tomu pridal náladu dovtedajších niekoľko desiatok odstavcov textu…

Fajn, je to nápad a keďže vyvracať tie bláboly, ktorými sa k tomuto záveru postupne dostával by bolo rozdrobovanie a zahrabávanie sa v nepodstatnostiach, vzal som si na mušku práve to najdôležitejšie záverečné posolstvo. A keďže priamo ho rozporovať je príliš náročné, využil som obligátnu techniku dôkazu sporom.  Zatiaľ dôkaz beží, uvidíme. Ten ale už dnes nie je vôbec dôležitý.

Čo ma prekvapilo, bol dnešný článok v mojej RSS čítačke, kde neznámy autor napísal:

„Záměrně jsem se v předchozím článku vyhnul tomu, abych řekl svůj názor, jak autorskoprávní systém změnit…“

Ups,niekde je chyba. Sakramentsky veľká chyba.  Pretože výroky:

  1. Zapomeňme na autorská práva.
  2. …v předchozím článku vyhnul tomu, abych řekl svůj názor, jak autorskoprávní systém změnit

… sú podľa mňa v úplnom rozpore. Pretože ak až v druhom článku predostrie svoj pohľad na zmenu, prečo v prvom píše „Udělejme něco pro svět. Zapomeňme na autorská práva.“?

Blábol o autorských právach

Patrik Zandl dal dohromady úvahu o tom, kam by mal smerovať vývoj v oblasti autorských práv. Ak by som poukazoval priamo na nezmysly, ako podpora krížového financovanie (záznamy verzus koncerty),  absenciu nákladovej položky tvorby, ignoráciu existencie konečnosti autorskej ochrany v použitých príkladoch, neriešenia čo s označením autorstva  a ďalšie, asi by sme sa sporili o blábolovitosť jeho textu do súdneho dňa.

Poďme chvíľu súhlasiť

Tak to skúsme sporom. Uznajme, že má Marigold pravdu a napíšme spoločne svojho vlastného Znadla. Veď:

O krádeži má i každý školáček jasno: ukrást digitální soubor, který okopírujete a původní majitel ho stále má, pokud jste mu ho náhodou nesmazali? Najednou máte dva identické soubory, přičemž náklady na pořízení toho druhého souboru jsou plně ve vaší režii. Jeden soubor někdo vytvořil a vy jste použili svůj čas a své technické prostředky k tomu, abyste si vytvořili jeho kopii. Neukradli jste, ale zkopírovali. Můžete totéž provést s automobilem? Jistě, že můžete.

(Odkaz nebude, veď citácia je nástroj autorského práva, ktorého zmysel sme súhlasili spolu s Patrikom popierať.)

Takže priatelia, zapojte sa do kopírovania marigold.cz. A ak by sa vám málilo na chronomag.cz sa vyskytuje pár autorských textov a ani tie kompiláty a preloženiny z firemných materiálov isto nie sú na zahodenie. Veď nie je nad to, za 5 minút získať obsah a potravu pre nejaký MFA webík.

V každém případě je třeba říct si na rovinu: autorská práva nejsou žádná vyšší, přirozená práva a jejich samotná existence v dnešní podobě je nesmyslná. Jsou právní úpravou funkční v době tápání před sto lety, rozhodně nikoliv dnes. Jsou reliktem systému, jehož životnost se chýlí ke konci.

Pre fajnšmekrov: Zvláštnu prémiu získa ten, komu sa podarí vrámci živého prenosu (Facebook a Twitter ideálne) prezentovať Patrikove slová na nejakom seminári ako jeho vlastný prínos do diskusie. Možno svoje pravé autorstvo nakoniec uhádate. Morálne právo je predsa na našej strane.

Uvidíme, ako sa uplatní vizionárske riešenie. Možno budem prekvapený a naozaj žiadnu autorskoprávnu ochranu textový obsah nepotrebuje. Veď náklady na jeho tvorbu Patrik asi nemal žiadne a kde nie je hodnota, nie je čo chrániť. Otázkou potom je, čo sme si to z Marigolda vlastne okopírovali.

Koniec zadania, už len záverečné slovo

Som naozaj ďaleko od toho, aby som súčasný stav v ochrane a správe autorských práv obhajoval. Napísal som toho už naozaj dosť o tom, ako veci nefungujú a ako by mohlo autorské právo fungovať lepšie. Vytiahnem len jednu myšlienku: Chráňme duševné vlastníctvo tvrdo, ale len po krátky čas.