Diskusia za všetky drobné, v ktorej nejeden rozoťal gordický uzol

Citát

Poviem to najalibistickejsie, ako sa dá, ale uz nemôžem mlcat: keď sa zivite písaním do novín a pod, tak nepoužívajte furt slovník najcastejsich frazelogizmov, nehľadajte, kde by sa dalo v texte napísať nejaké ustálené slovné spojenie, len normálne píšte, čo vám napadne. Myšlienka sa nedá nahradiť žiadnym vrabcom v hrsti, Matica by mala zakázať plakat nad rozliatym mliekom, jablká s hruškami kto mieša v texte, ten Pyrrhovo vitazstvo nech pocíti za trest, radšej nič ako tieto zvraty, čo sú na prijímačkách pre 10-rocnych.

Pokračovať v čítaní

Zdieľajte obsah s priateľmi:

Blogérov zatvárajú a blogéri nesmú mlčať

Odkaz

Priatelia blogéri, nebuďme ľahostajní.

A prominent Vietnamese blogger was sentenced Thursday to 10 years in prison after being found guilty of distorting government policies and defaming the Communist regime in Facebook posts and in interviews with foreign media, her lawyer said. Zdroj: News from The Associated Press (via DennikN)

Som starý skúsený blogér a aj keď žijem v slobodnom svete, nepovažujem tento stav za nezvrátiteľný. Stačí naozaj málo a z blogovania sa stane disidentská činnosť.

 

Zdieľajte obsah s priateľmi:

Chybný nápis na hrobe vojaka mesto opravilo. Omylom má predísť obnovenie komisie – nasziar.sme.sk

Odkaz

To, že v žiadnom prípade nemôže ísť o vojaka Červenej armády, napokon oficiálne potvrdil až Vojenský historický ústav v Prahe. Našiel totiž v úmrtnej matrike pešieho pluku 44, bývalého c. a k. pešieho pluku 94, záznam o úmrtí Františka Broscha (1897 – 12. 6. 1919), ktorý sa vzťahuje práve k hrobu na kalvárii.V matrike sa píše, že padol v boji s maďarskými boľševikmi.

Zdroj: Chybný nápis na hrobe vojaka mesto opravilo. Omylom má predísť obnovenie komisie – nasziar.sme.sk

Zdieľajte obsah s priateľmi:

Závěrečná řeč Kateřiny Krejčové | A2larm

Citát

Z doslovu k Patočkovým Kacířským esejům k filosofii dějin. Napsal ho Václav Bělohradský v roce 1980 a analyzuje v něm text Karla Kosíka Rozum a svědomí:

„Je ještě v živé paměti mé generace Kosíkův manifestační komentář jedné proslulé pasáže z dopisu Mistra Jana Husa, v níž je neobyčejně významným způsobem vysloven požadavek jednoty svědomí a rozumu jako základu a podmínky lidské důstojnosti. ‚Jeden teolog mi řekl, že vše je pro mě dobré a dovoleno, jen když se podrobím koncilu, a dodal: Kdyby koncil prohlásil, že máš toliko jedno oko, třeba máš dvě, bylo by tvou povinností vyznati s koncilem, že tomu tak jest. Odpověděl jsem mu: I kdyby mi to tvrdil celý svět, já, maje rozum, jaký nyní mám, nemohl bych to připustit, bez odporu svědomí.‘

Situace, v níž Mistr Jan Hus formuluje svůj imperativ, je typickou situací intelektuála: na jedné straně instituce se svým požadavkem jednoty a poslušnosti, instituce, k níž intelektuál sám náleží, jejíž užitečnosti si je vědom a o níž ví, že je podmínkou přežití rozumu a kultury jako společenské skutečnosti; na straně druhé imperativ jednoty svědomí a rozumu jako základu osobní integrity – nezávislé na žádné instituci – kterou nemůže zapřít ‚bez odporu svědomí‘. Ukazuje se tak, že žádná kolektivní organizace, jakkoliv důležitá, nesmí založit svou moc na zrušení jednoty svědomí a rozumu. Toto omezení veškeré kolektivní moci je základem evropské civilizace. Být občanem nějakého státu, být členem nějakého hnutí, být součástí nějaké organizace, nesmí nikdy znamenat ochotu zříci se obsahu vlastního vědomí. Ochota překročit tuto mez je specifickým znakem ideologie, který ji odlišuje zásadně od kultury. Instituce složená z lidí, kteří se vzdali vlastního rozumu, obsahů vlastního vědomí, může být mocná a jednotná, ale není již lidským společenstvím, je svého druhu věcí.“

Zdroj: Závěrečná řeč Kateřiny Krejčové | A2larm

Zdieľajte obsah s priateľmi: